Úvod o příčinách nezájmu o okolní svět a možných důsledcích

Situace současného západoevropana je nejlepší za posledních – řekněme – deset tisíc let, což pouze eufemisticky naznačuje, že se máme opravdu dobře. Důležité je si uvědomit, že tato situace není zásluhou naší pracovitosti, ale spíše stojí na minulých generacích, které pro nás postupně začaly naši blahobytnost vytvářet většinou na úkor pohodlí svého života. Zjednodušeně řečeno jsme v podstatě v roli potomka bohatých rodičů, kterému spadlo zadarmo dědictví do klína. Má v podstatě několik možností.



Především by po vzoru rodičů mohl – a v rodové tradici i měl - zmnožovat jmění a využít potenciál k dalšímu růstu firmy. Druhá možnost je pohodlně si užívat a s větší či menší šetrností vystačit s nabytým jměním do důchodu. Za třetí je zde možnost se o své bohatství podělit, využít ho k naplnění nejen svých životních cílů, ale napomoci i jiným k nějakému uspokojivému životnímu standartu. Jak se daný – hypotetický – potomek zachová? Typický příslušník naší generace, žijící v našem časoprostoru se největší pravděpodobností zachová podle druhé možnosti. V tom je velký rozdíl od generací minulých, ty by volili ve většině první možnost – důvodem pro to by byl především společenský tlak vyžadující zapojení se člověka ekonomických procesů a míra uznání za vykonanou práci.



Proč je však takový rozdíl v daných volbách – ještě s vědomím, že ke zlomu došlo nedávno (přibližně v poslední dekádě 20.století)? V čem se změnily podmínky, které určuji chování těchto potomků?

A jak to bude v budoucnu? Pravděpodobně budeme muset, ač neradi, připustit i možnost číslo tři – podělit se, protože riziko plynoucí z kumulace bohatství na jedné straně a nesmírné chudoby na straně druhé bude i pro egoistické jedince a společnosti příliš velké.

Datum | 27/02/2010

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj